Kdy je teplota horečka?
Za horečku považujeme teplotu nad 38 °C naměřenou v podpaží nebo 38,5 °C měřenou v rektu. Teplota mezi 37 °C a 38 °C je tzv. subfebrilie — zvýšená teplota, která nemusí vyžadovat léčbu.
Jak postupovat?
Při horečce dbejte na dostatečný příjem tekutin. Dítě nepřehřívejte — svlékněte ho do lehkého oblečení. Ke snížení teploty používejte léky na bázi paracetamolu nebo ibuprofenu dle váhy dítěte. Pro lepší orientaci můžete využít kalkulačku níže.
Pokud léky na horečku ještě nelze podat — například proto, že poslední dávka byla podána příliš nedávno — můžete sáhnout po fyzikálním chlazení. Mezi tyto metody patří podávání chladných tekutin, vlažná sprcha nebo zábaly. Při zábalech přikládejte obklad pouze na trup a břicho, nikdy ne na končetiny. Zábaly neprovádějte, pokud má dítě studené nebo chladné končetiny.
Léky proti teplotě můžete mezi sebou střídat po 3 nebo 4 hodinách (dle nutnosti využití), ale důležité je, že střídáme mezi sebou různé účinné látky ne látku stejnou. Např. podáme 200 mg ibalginu a za 3 hodiny mohu podat 250 mg Paralenu. Stejná účinná látka má splňovat dle dávkování nejkratší interval mezi s sebou 6 hodin. Nikdy nepodávejte Aspirin dětem do 12 let.
Správná dávka Nurofenu nebo Paralenu podle váhy dítěte.
Otevřít kalkulačku →Kdy navštívit lékaře s dítětem, které má teplotu?
- Teploty trvají déle než 3 dny.
- Dítě je mladší než 1 rok věku.
- Teploty jdou obtížně snížit výše popsanou terapií.
- Teploty překračují 40 °C.
- ⚠ Dítě je netečné, apatické, „hadrové", nereaguje nebo ho nelze probudit.
- ⚠ Dítě vytrvale a křiklavě pláče a nelze ho žádným způsobem uklidnit.
- ⚠ Petechie: drobné červenofialové tečky na kůži, které po přitlačení skleničkou nezmizí.
- ⚠ Těžké nebo velmi rychlé dýchání, obtížný nádech.
- ⚠ Odmítání tekutin — suché rty, pláč bez slz, suchá plena více než 6–8 hodin.
- ⚠ Trvalé zvracení — dítě v sobě neudrží žádné podané tekutiny.
Příznaky
Průjem definujeme jako více než 3 řídké stolice za den. Zvracení a průjem jsou nejčastěji způsobeny střevní virovou infekcí a většinou odezní samy do 2–5 dnů.
Léčba doma
Nejdůležitější je prevence dehydratace (odvodnění organismu). Tento stav hrozí více při průjmu než při zvracení, proto se i léčba liší.
Při zvracení bezprostředně po zvracení nepodávejte po dobu přibližně hodiny žádnou stravu, tekutiny velmi omezeně a v malém množství — například po lžičce nebo krátkými doušky přes brčko. Po hodině příjem tekutin postupně zvyšujte, s jídlem ještě chvíli počkejte. Tekutiny je vhodné podávat chladné a bez bublin, ideálně čaj slazený glukopurem.
Při průjmu je naopak důležitý zvýšený příjem tekutin, které se ve velké míře ztrácejí se stolicí. Podávejte ideálně černý čaj slazený glukopurem. Strava při průjmu nemusí být omezena pouze na piškoty a rohlíky, nejsou však vhodná těžká a tučná jídla. Vhodné potraviny jsou například banán, vařená mrkev, rohlík, sušší těstoviny, rýže, kuřecí maso, vývar. Dále je doporučeno omezit mléčné výrobky, které mohou vést ke zvýšenému nadýmání a bolestem břicha. Z léků lze využít Smectu, Tasectan nebo Hidrasec, které napomáhají zahuštění stolice a snížení její frekvence, dále pak Enterol (kombinace probiotika a léku zklidňujícího střevní sliznici). Při četných stolicích nedochází jen ke ztrátě tekutin, ale také iontů, které je třeba přidat do medikace. Využít můžeme přípravky ORS, Kulíšek, Vodníček, Enhydrol.
Používání léků typu Endiaron, Imodium není při infekčním průjmu vhodné. Taktéž Aktivní uhlí, které má vhodnější využití u léčby intoxikací než u infekčního průjmu.
Kdy k lékaři?
Navštivte nebo kontaktujte lékaře, pokud dítě s průjmem — i prvního dne — působí unaveně a výrazně nevrlé, přestává močit, má potíže s příjmem tekutin, pokud průjem trvá více než 3 dny nebo pokud vidíte ve stolici krev.
Navštivte nebo kontaktujte lékaře při zvracení, které neustává ani přes výše uvedená opatření.
Akutní rýma je zánětlivé onemocnění sliznice nosní dutiny a nosohlanu. Patří k nejčastějším onemocněním dětského věku. U kojenců a batolat může být průběh závažnější než u starších dětí, neboť novorozenci a kojenci dýchají primárně nosem. Ucpání nosu tak výrazně komplikuje příjem potravy a klidový spánek.
Klinický obraz se vyvíjí v typických fázích: zpočátku převažuje vodnatý výtok z nosu, kýchání a pocit plnosti v nose, postupně přechází sekrece v hustší, hlenohnisavý výtok. Onemocnění bývá provázeno subfebriliemi až febrilními teplotami, podrážděností a u menších dětí také obtížemi s kojením či příjmem stravy. Nekomplikovaná rýma trvá obvykle 7–10 dní.
Vyvolávající příčiny
Nejčastější příčinou akutní rýmy jsou virové infekce. Bakteriální infekce se může přidružit sekundárně, zejména při dlouhodobém zahlenění.
Predisponujícími faktory jsou věk dítěte (zejména kojenci a batolata, která nemají rozvinutou imunitu a jsou v kolektivu), docházka do mateřské školy, přítomnost sourozenců, pasivní kouření a anatomické odchylky nosní dutiny nebo nosní mandle.
Léčba
Léčba akutní virové rýmy je převážně symptomatická.
- Základem je dostatečný příjem tekutin.
- Pravidelná toaleta nosu — u kojenců a malých dětí odsávání hlenu pomocí odsávačky, u starších dětí kvalitní a pravidelné smrkání.
- Výplachy nosní dutiny fyziologickým roztokem nebo mořskou vodou. Konvičkování.
Tato opatření zlepšují průchodnost dýchacích cest a napomáhají odstraňování virů a bakterií ze sliznice.
Při výraznějším zahlenění
- Lokální dekongestiva (Nasivin, Otrivin, Olynth, …) — doba užívání by neměla přesahovat 7 dní.
- Hypertonické nosní roztoky (např. červený Sterimar, …) taktéž nejsou určeny pro dlouhodobé používání. Neužívat společně s dekongestivy.
- Nosní kortikoidy.
Antibiotika nejsou u nekomplikované virové rýmy indikována.
Kdy navštívit lékaře
- Věk dítěte do 3 měsíců.
- Přetrvávající horečka po dobu 3–5 dní.
- Výrazné zhoršení stavu.
- Příznaky komplikací rýmy — bolest ucha, otok obličeje, dechové obtíže.
- Výrazná zánětlivá sekrece z nosu (zelenavý či žlutý hustý sekret).
Kašel je reflexní obranný mechanismus dýchacích cest sloužící k očistě bronchiálního stromu od hlenu, cizích těles a iritačních látek. V pediatrické praxi představuje jeden z nejčastějších důvodů návštěvy lékaře.
Klinicky rozlišujeme kašel akutní (trvání do 3 týdnů), subakutní (3–8 týdnů) a chronický (nad 8 týdnů). Z kvalitativního hlediska je důležité odlišit kašel suchý (dráždivý, neproduktivní) od kašle vlhkého (produktivního, s expektorací hlenu). Ranní vlhký kašel je u dětí nejčastěji způsoben zatékáním hlenu po zadní stěně hltanu při zadní rýmě či ve spojení s nosní vegetací (mandlí).
Vyvolávající příčiny
Nejčastější příčinou akutního kašle jsou virové infekce horních a dolních cest dýchacích. U kojenců je nutno myslet na RSV infekci, která se manifestuje pískoty a dušností. Subakutní kašel po virové infekci je často způsoben přetrvávající hyperreaktivitou dýchacích cest.
Chronický kašel v dětském věku se vyskytuje zřídka. Může být projevem astmatu, alergické rýmy se zatékáním hlenu do hltanu, gastroezofageálního refluxu nebo zánětu dutin.
Léčba
Léčba kašle se zásadně odvíjí od jeho příčiny, charakteru a věku dítěte. U akutního kašle virové etiologie je léčba symptomatická.
- Dostatečná hydratace usnadňuje vykašlání a zvlhčení sliznic.
- Toaleta nosu — nejčastější příčinou kašle u dětí je virový infekt nosohltanu.
- Klidový režim dítěte, zvlhčování vzduchu zvláště v místě spánku, chladné prostředí na spaní; přes den může pomoci nahřívání či zábaly hrudníku.
- U kojenců a menších dětí dechová rehabilitace.
- U vlhkého kašle se u dětí do 3 let nedoporučuje mukolytická terapie (léky na odkašlávání) — doporučuje se pouze zvlhčování sliznice pomocí inhalátorů a inhalací vincentky.
- Antitusika (léky potlačující kašlací reflex) jsou indikována výhradně u suchého, dráždivého kašle výrazně narušujícího spánek nebo příjem potravy a jsou kontraindikována u vlhkého kašle.
- Při spánkových potížích je možno využít antihistaminika — Fenstil kapky, Dithiaden.
Kdy navštívit lékaře
- Dítě je dušné nebo se při dýchání výrazně namáhá.
- Kašel je provázán stridorem (pískavým zvukem při nádechu).
- Kašel je pro dítě vyčerpávající nebo výrazně narušuje spánek.
- Kašel přetrvává déle než 1–2 týdny bez zlepšení.
- Spolu s kašlem jsou přítomny horečky.
- Náhlý kašel bez předchozích příznaků infekce — podezření na aspiraci cizího tělesa.
- Záchvatovitý kašel s překrvením obličeje nebo zvracením po záchvatu.
- Novorozenecký a kojenecký věk — vždy konzultovat s lékařem.
Digitální technologie jsou dnes přirozenou součástí života dětí i rodičů. Mobilní telefony, tablety, herní konzole a sociální sítě přinášejí mnoho příležitostí — vzdělávání, zábavu, kontakt s přáteli. Zároveň s sebou nesou rizika, která stojí za to znát. Cílem není digitální svět dětem zakázat, ale naučit je v něm zdravě fungovat.
Mozek dítěte se vyvíjí intenzivně po celé dětství a dospívání a je na vlivy prostředí zvláště citlivý. Nadměrné nebo nevhodné užívání digitálních médií může tento vývoj ovlivnit v několika oblastech:
Řeč a komunikace. U dětí do 3 let je pro rozvoj řeči klíčová živá interakce s pečující osobou. Pasivní sledování obrazovky ji nenahrazuje — dítě slyší slova, ale nemá zpětnou vazbu, která je pro učení jazyka nezbytná. Nadměrné používání obrazovek v raném věku je spojováno s opožděným rozvojem řeči.
Pozornost a soustředění. Digitální obsah — zejména krátká videa, hry a sociální sítě — je navržen tak, aby co nejrychleji přitahoval a přepínal pozornost. Dlouhodobé vystavení tomuto rytmu může ztěžovat udržení soustředění na pomalejší, ale důležitější aktivity jako je čtení, hra s hračkami nebo školní práce.
Spánek. Modré světlo obrazovek potlačuje tvorbu melatoninu a posouvá biologické hodiny dítěte. Používání telefonu nebo tabletu před spaním prodlužuje dobu usínání, zkracuje celkovou dobu spánku a zhoršuje jeho kvalitu. Nedostatek spánku má přímý dopad na náladu, chování, imunitu i schopnost učení.
Pohybový vývoj a tělesné zdraví. Čas strávený u obrazovky je čas, který dítě netráví pohybem. Nedostatek fyzické aktivity v dětství zvyšuje riziko obezity, oslabuje svalový a kostní vývoj a omezuje rozvoj hrubé i jemné motoriky. Dlouhodobé sezení u obrazovky přispívá také k bolestem zad, krku a očí.
Emoční regulace a chování. Digitální média — zejména hry a sociální sítě — poskytují okamžitou odměnu. Pokud se dítě naučí vyhledávat toto rychlé uspokojení jako primární způsob zvládání nudy nebo nepohody, může mít v budoucnu obtíže s tolerancí frustrace, trpělivostí a zvládáním náročných emocí.
Sociální dovednosti. Živá interakce s vrstevníky je nezastupitelná pro rozvoj empatie, schopnosti číst neverbální signály a řešit konflikty. Nadměrné trávení času online — zejména na úkor setkávání s lidmi — může tyto dovednosti oslabovat.
Problematické užívání digitálních médií není totéž co závislost — přesto stojí za pozornost. Všímejte si, pokud u dítěte pozorujete:
- ❯Výrazná podrážděnost, vztek nebo úzkost při omezení nebo odnětí obrazovky.
- ❯Neschopnost přestat, i když samo slíbilo nebo chtělo.
- ❯Ztráta zájmu o aktivity, které dítě dříve bavily — sport, přátelé, koníčky.
- ❯Zhoršení prospěchu ve škole nebo opakované vynechávání povinností kvůli digitálním aktivitám.
- ❯Poruchy spánku — pozdní usínání, únava přes den, tajné používání telefonu v noci.
- ❯Lhaní o době strávené u obrazovky nebo skrývání obsahu před rodiči.
- ❯Zhoršení nálady, sociální stažení nebo tělesné potíže — bolesti hlavy, zad, očí.
Přítomnost jednoho nebo dvou příznaků sama o sobě nemusí znamenat závislost — záleží na celkovém kontextu a délce trvání.
Zdravý vztah dítěte k digitálnímu světu se buduje postupně a rodič v tom hraje klíčovou roli. Několik ověřených přístupů:
- Nastavte jasná pravidla — dohodněte se na čase, místě a obsahu. Pravidla fungují lépe, pokud vzniknou dohodou, ne příkazem.
- Buďte vzorem — děti napodobují chování rodičů. Pokud rodič neustále kontroluje telefon u stolu nebo před spaním, je těžké vyžadovat jiné chování od dítěte.
- Zajímejte se — ptejte se, co dítě hraje, sleduje nebo komu píše. Zájem bez odsuzování buduje důvěru a dává vám přehled.
- Chraňte spánek — telefony a tablety by neměly být v ložnici dítěte přes noc. Modré světlo obrazovky narušuje tvorbu melatoninu a zhoršuje kvalitu spánku.
- Nepřeceňujte ani nepodceňujte — panika i naprostá lhostejnost jsou krajní polohy, které nepomáhají. Klidný, informovaný rodič je pro dítě nejlepší oporou.
Skryté nástrahy digitálního světa v rodině
| Věk | Doporučení |
|---|---|
| Do 18–24 měsíců | Obrazovky nedoporučovány vůbec. Výjimkou je videohovor s blízkými. |
| 2–3 roky | Max. 1 hodina denně, vždy s aktivní účastí rodiče. |
| 4–6 let | Max. 1 hodina denně, obsah volí rodič. |
| 7–12 let | Max. 2 hodiny denně rekreačního času. Školní práce se nepočítá. |
| Dospívající | Není pevný limit. Doporučuje se zachovat čas pro spánek, pohyb, kontakt s lidmi a školní povinnosti. |
Důležitější než přesný počet minut je obsah, kontext a způsob užívání — zda jde o pasivní sledování nebo aktivní tvorbu, zda je rodič přítomen a zda obrazovka nenahrazuje pohyb, spánek a sociální kontakt.
Kdy se obrátit na odborníka
Pokud máte pocit, že digitální aktivity vašeho dítěte vymykají kontrole a situace se nezlepšuje ani po nastavení pravidel, neváhejte vyhledat pomoc.
- Váš praktický lékař pro děti a dorost.
- Dětský psychiatr nebo psycholog.
- Specializované adiktologické centrum.
Zdroje informací: World Health Organization (WHO) · American Academy of Pediatrics · DigiRozhledna.cz — Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze.
Dětská obezita není jen záležitostí vzhledu nebo nedostatku pevné vůle – jde o chronické onemocnění, které vážně zasahuje do fyzického i psychického vývoje dítěte. Česká republika se bohužel dlouhodobě řadí na přední příčky v Evropě v počtu dětí s nadváhou. Spoléhat na to, že z toho dítě samo časem vyroste, je nebezpečný mýtus – klíčem k úspěchu je začít jednat okamžitě, i třeba po malých krůčcích.
U dětí hodnotíme tělesnou hmotnost vždy v závislosti na věku a pohlaví pomocí percentilových grafů BMI:
- Nadváha: BMI mezi 85. a 97. percentilem
- Obezita: BMI nad 97. percentilem
- U dospělých: nadváha = BMI 25–30, obezita = BMI nad 30 kg/m²
Veškeré informace mají pouze orientační charakter a vycházejí z doporučení České vakcinologické společnosti ČLS JEP a SPC registrovaných vakcín. Volba vakcíny přísluší výhradně lékaři.
V České republice je očkování dětí povinné a plně hrazené proti záškrtu, tetanu, černému kašli, přenosné dětské obrně, žloutence typu B, Hemofilu influenzae typu B, spalničkám, příušnicím a zarděnkám. Více informací naleznete níže:
- – Vyhláška č. 537/2006 Sb. — pravidelné očkování dětí (§ 4 a § 5)
- – Interaktivní očkovací kalendář (NZIP)
Infanrix Hexa chrání v jedné kombinované injekci proti šesti závažným infekčním onemocněním. Záškrt (difterie) je bakteriální infekce způsobující tvorbu povlaků v dýchacích cestách s rizikem udušení a poškození srdce. Tetanus vzniká průnikem bakteriálního toxinu do organismu při poranění a projevuje se bolestivými křečemi svalů. Černý kašel (pertuse) je vysoce nakažlivá infekce dýchacích cest s charakteristickým záchvatovitým kašlem — u kojenců může mít smrtelný průběh. Hepatitida B je virové zánětlivé onemocnění jater přenášené krví a tělními tekutinami, které může přejít do chronické formy vedoucí k cirhóze nebo rakovině jater. Dětská obrna (poliomyelitida) je virové onemocnění napadající nervovou soustavu s rizikem svalové paralýzy celého těla, která může vést k udušení nebo zástavě srdce. Haemophilus influenzae typu b (Hib) je bakterie způsobující u malých dětí závažné invazivní infekce — záněty mozkových blan, epiglotitidu a sepsi.
Přenos a závažnost:
- Záškrt, černý kašel — kapénkovou cestou; u kojenců může mít černý kašel smrtelný průběh.
- Tetanus — průnikem bakterie při poranění; bez léčby smrtelný.
- Hepatitida B — krví a tělními tekutinami; chronická forma poškozuje játra.
- Dětská obrna — fekálně-orální cestou nebo kapénkami; hrozí svalová paralýza celého těla s rizikem udušení nebo zástavy srdce.
- Hib — kapénkovou cestou; způsobuje záněty mozkových blan zejména u kojenců do 5 let.
Registrovaná vakcína v ČR:
| Věk: | od 6 týdnů |
| Schéma 2+1: | 2 dávky (min. 2 měsíce odstup) + přeočkování do 18. měsíce |
| Schéma 3+1: | 3 dávky (min. 1 měsíc odstup) + přeočkování do 18. měsíce |
| SPC: | Stáhnout SPC |
M-M-RVAXPRO chrání proti třem vysoce nakažlivým virovým onemocněním přenášeným kapénkovou cestou. Spalničky patří k nejnakažlivějším lidským onemocněním vůbec — jejich komplikace zahrnují zápal plic, zánět mozku, slepotu a mohou skončit smrtí; v posledních letech jejich výskyt roste v souvislosti s klesající proočkovaností populace. Příušnice způsobují bolestivý zánět příušních žláz a mohou vést k hluchotě, zánětu mozkových blan nebo u chlapců po pubertě k zánětu varlat s rizikem neplodnosti. Zarděnky mají u dětí obvykle mírný průběh, avšak infekce v těhotenství způsobuje závažné vrozené vady plodu — postižení srdce, sluchu, zraku a mozku (tzv. kongenitální zarděnkový syndrom).
Přenos a závažnost:
- Spalničky — velmi vysoká nakažlivost kapénkovou cestou; komplikace zahrnují zápal plic, encefalitidu, slepotu.
- Příušnice — kapénkovou cestou; komplikace: hluchota, meningitida, orchitida u chlapců po pubertě.
- Zarděnky — kapénkovou cestou; nebezpečné zejména v těhotenství — riziko závažných vrozených vad plodu.
Registrovaná vakcína v ČR:
| Věk: | standardně od 12 měsíců; za zvláštních podmínek od 9 měsíců |
| Schéma: | 1. dávka ve 13–15 měsících, 2. dávka v 5–6 letech |
| Interval: | min. 4 týdny mezi dávkami |
| SPC: | Stáhnout SPC |
Zahrnuje celou řadu onemocnění jak bakteriálního, tak virového původu. Očkování je hrazeno pacientem, ale je možné v určitých případech získat úhradu od pojišťovny.
Původcem je bakterie Streptococcus pneumoniae (pneumokok). Způsobuje závažná invazivní onemocnění — zápal plic (pneumonii), zánět mozkových blan (meningitidu), otravu krve (sepsi) — ale také zahlenění, záněty středouší a dutin. Nejohroženějšími skupinami jsou děti do 5 let věku.
Přenos a příznaky:
- Přenos: Kapénkovou cestou — kašlem, kýcháním nebo blízkým kontaktem. Mnoho osob jsou asymptomatičtí nosiči.
- Pneumonie: horečka, kašel, dušnost, bolest na hrudi.
- Meningitida: horečka, silná bolest hlavy, ztuhnutí šíje, světloplachost.
- Otitida: bolest ucha, hnisavý výtok, horečka — velmi časté u kojenců a batolat.
Registrované vakcíny v ČR:
| Do 2 let: | schéma 2+1 |
| 2–18 let: | 1 dávka |
| SPC: | Stáhnout SPC |
| 6 týdnů–6 měs.: | schéma 3+1 |
| 7–11 měs.: | schéma 2+1 |
| 12–23 měs.: | schéma 1+1 |
| 2–18 let: | 1 dávka |
| SPC: | Stáhnout SPC |
Původcem je bakterie Neisseria meningitidis. Způsobuje závažné invazivní infekce — meningitidu a sepsi — s rychlým průběhem a mortalitou 10–20 %. V ČR jsou nejčastější séroskupiny B a C.
Přenos a příznaky:
- Přenos: Kapénkovou cestou při blízkém kontaktu — kašel, kýchání, líbání, sdílení nápojů. Zvýšené riziko mají děti do 5 let a dospívající 15–25 let.
- Náhlá vysoká horečka, bolesti hlavy a kloubů.
- Ztuhnutí šíje, světloplachost, zmatenost.
- Krvácivá vyrážka — červenofialové skvrny, které při tlaku sklenicí nezmizí (petechie).
Séroskupina B je v ČR nejčastější. Pro kompletní ochranu je doporučeno kombinovat s vakcínami ACWY.
| 2–5 měs.: | 2 dávky + booster |
| 6–11 měs.: | 2 dávky + booster |
| 12–23 měs.: | 2 dávky + booster |
| Od 2 let: | 2 dávky |
| SPC: | Stáhnout SPC |
Čtyřvalentní vakcíny chrání zároveň proti séroskupinám A, C, W135 a Y. Nekryjí séroskupinu B — pro kompletní ochranu je doporučeno kombinovat s Bexserem nebo Trumenbou.
| Věk: | od 6 týdnů |
| Schéma: | 1 dávka (dle věku 1–2 dávky) |
| Přeočkování: | po 5–10 letech |
| SPC: | Stáhnout SPC |
Rotavirová gastroenteritida je nejčastější příčinou závažných průjmových onemocnění u kojenců a malých dětí. Do 5 let věku ji prodělají prakticky všechny děti. Přenáší se fekálně-orální cestou. Inkubační doba je 24–72 hodin.
Příznaky:
- Zvracení, průjem, horečka — tzv. střevní chřipka.
- Hlavním rizikem je rychlá dehydratace vyžadující hospitalizaci a infuzní léčbu.
Registrované vakcíny v ČR (podávají se ústy — nikoliv injekcí):
| Věk: | 1. dávka od 6. týdne, schéma dokončit do 24. týdne |
| Schéma: | 2 dávky perorálně |
| Interval: | min. 4 týdny |
| SPC: | Stáhnout SPC |
| Věk: | 1. dávka od 6. do 12. týdne, schéma dokončit do 32. týdne |
| Schéma: | 3 dávky perorálně |
| Interval: | min. 4 týdny |
| SPC: | Stáhnout SPC |
Varicella je vysoce nakažlivé onemocnění způsobené virem varicella-zoster (VZV). Postihuje zejména děti, u dospělých mívá výrazně závažnější průběh. Inkubační doba je 14–21 dní. Reaktivací latentního viru v pozdějším věku vzniká pásový opar.
Přenos a příznaky:
- Přenos: Kapénkovou cestou i přímým kontaktem s tekutinou z puchýřků.
- Horečka, únava — poté svědivá vyrážka (červené pupeny přecházející v puchýřky) šířící se od hlavy na trup a končetiny.
- Různá stadia vyrážky přítomna současně.
- Komplikace: kožní bakteriální superinfekce, pneumonie, cerebelární ataxie, meningoencefalitida.
Registrované vakcíny v ČR:
| Věk: | od 9 měsíců |
| Schéma: | 2 dávky (do 12 let odstup min. 6 týdnů, od 13 let 4–8 týdnů) |
| SPC: | Stáhnout SPC |
| Věk: | od 12 měsíců |
| Schéma: | 2 dávky (do 12 let odstup min. 1 měsíc, od 13 let 4–8 týdnů) |
| SPC: | Stáhnout SPC |
Klíšťová encefalitida (KE) je závažná virová neuroinfekce způsobená RNA virem přenášeným klíštětem obecným. KE je endemická v celé ČR. Aktivní sezona klíšťat: duben–říjen s vrcholem v létě.
Přenos a příznaky:
- Přenos: Přisátím infikovaného klíštěte, méně často konzumací nepasterizovaného mléka nebo sýrů.
- 1. fáze (2–7 dní): Chřipkový charakter — horečka, únava, bolesti kloubů a svalů.
- Bezpříznakové období trvající 4–10 dní.
- 2. fáze: Postižení centrální nervové soustavy — meningitida, meningoencefalitida. U dětí mívá KE zpravidla mírnější průběh.
Registrované vakcíny v ČR:
| Základní: | 0 → 1–3 měs. → 5–12 měs. |
| Zrychlené: | 0 → den 14 → 5–12 měs. |
| Přeočkování: | po 3 letech, pak á 5 let |
| SPC: | Stáhnout SPC |
| Základní: | 0 → 1–3 měs. → 5–12 měs. |
| Zrychlené: | 0 → den 14 → 5–12 měs. |
| Přeočkování: | po 3 letech, pak á 5 let (nad 60 let á 3 roky) |
| SPC: | Stáhnout SPC |
HPV je nejrozšířenější pohlavně přenosná infekce. Více než 100 typů viru — nejméně 14 z nich způsobuje nádorová onemocnění. U žen jde především o karcinom děložního čípku, u obou pohlaví o karcinom análního kanálu a nádory krku. Nízkorizikové typy způsobují genitální bradavice.
Přenos:
- Pohlavním stykem a kožním kontaktem v genitální oblasti — kondom neposkytuje úplnou ochranu.
- Infekce často probíhá skrytě; dlouhodobé přetrvávání vysoce rizikových typů viru vyvolává po letech prekancerózy a zhoubné nádory.
Registrované vakcíny v ČR:
| Věk: | od 9 let |
| 9–14 let: | 2 dávky |
| Od 15 let: | 3 dávky (0, 2, 6 měsíců) |
| SPC: | Stáhnout SPC |
Virová hepatitida A je zánětlivé onemocnění jater přenosné fekálně-orální cestou (tzv. nemoc špinavých rukou) — kontaminovanou vodou nebo potravinami. VHA nepřechází do chronického stadia, léčba je podpůrná a může trvat i několik měsíců.
Příznaky:
- Nevolnost, ztráta chuti k jídlu, horečka, únava.
- Bolest v pravém podžebří, žloutenka (žluté zbarvení kůže a bělma očí).
- Tmavá moč, světlá stolice. Příznaky trvají obvykle 2–6 týdnů.
Registrované vakcíny v ČR:
| Schéma: | 2 dávky s odstupem 6–12 měsíců |
| SPC: | Stáhnout SPC |
| Schéma: | 2 dávky s odstupem 6–18 měsíců |
| SPC: | Stáhnout SPC |
Chřipka je akutní respirační infekce způsobená viry influenzy A nebo B. U malých dětí může mít těžký průběh a vést ke komplikacím — zánětu středního ucha, zánětu průdušek či zápalu plic. V ČR ročně onemocní stovky tisíc lidí.
Přenos a příznaky:
- Přenos: Kapénkovou cestou při mluvení, kašli a kýchání, nebo dotykem kontaminovaných povrchů.
- Náhlý začátek z plného zdraví, vysoká horečka (nad 38 °C), suchý dráždivý kašel.
- Silná bolest hlavy, svalů, kloubů a celková schvácenost.
Registrované vakcíny v ČR:
| Věk: | 2–18 let |
| Schéma: | 1 dávka (u dětí poprvé očkovaných 2 dávky s odstupem 4 týdnů) |
| SPC: | Stáhnout SPC |
| Věk: | od 6 měsíců |
| Schéma: | 1 dávka i.m. (u dětí pod 9 let poprvé očkovaných 2 dávky s odstupem 4 týdnů) |
| SPC: | Stáhnout SPC |
Preventivní prohlídky jsou plně hrazeny zdravotní pojišťovnou a jejich obsah i frekvenci stanovuje vyhláška č. 70/2012 Sb. Slouží k včasnému zachycení zdravotních problémů.
V prvním roce a půl života probíhá celkem 10 preventivních prohlídek — nejhustší sledování v celém dětství. Při každé návštěvě lékař kontroluje růst, vývoj a očkování.
- Zdravotní průkaz dítěte
- Očkovací průkaz
- Poslední zprávy od specialistů (pokud dítě někdo sleduje)
- Přebalovací podložku na váhu
Od 3 let probíhají prohlídky jednou za 2 roky, vždy v konkrétním věku. Každá zahrnuje kompletní fyzikální vyšetření, kontrolu očkování, BMI a hodnocení vývoje odpovídající věku.
- Zdravotní průkaz dítěte
- Očkovací průkaz
- Poslední zprávy od specialistů (pokud dítě někdo sleduje)
- Vzorek moči — čistá uzavíratelná nádobka, první ranní moč